Zdravím všechny!


Přiznám se, že jsem líný psát. Jelikož však moje včerejší účast na Děkanátním setkání mládeže na mě zanechala hluboké pozitivní dojmy, rozhodl jsem se, že něco málo z toho, co se mi honí hlavou, "utřu do papíru".

Zaspal jsem no ...
Když jsem se v sobotu ráno vzbudil 8:30, byl jsem stále rozlámaný z předchozího pracovního týdne a zkrátka jsem to nedal a ještě jsem se otočil na druhý bok ... Nakonec jsem se vzbudil snad někdy 9:30, v rychlosti posnídal a vydal se na cestu. 
Neměl jsem velká očekávání, myslel jsem si že tam prostě skoro nikdo nebude a obecně jsem akci předem podceňoval.
Když jsem dorazil na místo, auto jsem nechal u kostela v naději, že se bude děkanátko odehrávat někde poblíž, snad na faře. Nebylo tomu tak, takže přišlo na řadu doptávání se místních. Ti většinou nevěděli, nebo mě posílali ruznými směry a tak jsem se seznámil s řadou malebných zákoutí Brodku u Prostějova, kde mě většinou přivítal hlasitý skřehot kachen, kterým to tam prostě patřilo. Bohužel jsem nedal na radu jedné holky co mě poslala k "zeleným vratům". Když jsem kolem nich totiž procházel, z venku budova působila dojmem nějaké rodinné usedlosti, rozhodně vzhled nenapovídal, že by se uvnitř mohl ukrývat krásný víceúčelový prostor :). No asi po 20 minutách jsem místo našel, sice z druhé strany, ale byl jsem vpuštěn.

Co mě čekalo uvnitř

A najedou vidím, spousta lidí! Jaké příjemné překvapení. Po chvilce zmateného bloudění mezi skupinkami mládežníků jsem byl odkázán na recepci a už jsembyl obdařen páskou, visačkou atd. Zjistil jsem, že patřím do "týmu hnědých" a tak jsem opožděně vyrazil hledat svou skupinu. Byl jsem přijat s velkou vřelostí a já jsem tak "po ovoci" poznával, že jsem skutečně mezi svými :). Na papírový náramek mi napsali spoustu pěkných a pozitivních věcí, čímž si vysloužil své místo na nástěnce, mezi ostatními upomínkovými předměty.
Vzhledem k mému pozdnímu příchodu jsem se asi připravil o část kolektivních aktivit, co naplat. Stihnul jsem ještě pár přednášek u pódia a také fotoakci "vyfoť se se samaritánem".  Ve volných chvílích jsem proplouval mezi ostatními a hledal známé tváře, prohodil pár slov. Čuměl jsem, jak perfektně to animátoři z Brodku měli zařízené. Vážně klobouk dolů. A to enormní množství jídla které nás obklopovalo! 

Přednášky a workshopy
To hlavní, na co jsem se těšil byly právě přednášky a workshopy. Měl jsem políčeno na přednášku o Islámu, jelikož toto téma mě zajímá, bohužel nalepení nálepky pro "zabookování" přednášky mi trvalo takovou dobu, že než jsem ten problém vyřešil, Islám už byl zabraný. Zapsal jsem se tedy na "Odhodlání k čistotě, manželství a rodičovství" v podání Terezky a Vojtěcha Šůstkových. Téma je to pro mě celkem aktuální tak proč se nepodívat na další úhel pohledu lidí, kteří tím celým "procesem" už prošli. Bylo to vážně super svědectví - nebo řekněme příběh dvou lidí, kteří jak vidno vskutku našli společnou, hlubokou a nesobeckou lásku, která se naplnila v manželství. Nyní se společně těší z malého Jeníka. Pozorný posluchač měl možnost vyzobnout množství cenných zkušeností z praktického života. Přestože nás zde sedělo dle mého odhadu široké věkové spektrum (15 - 23) tak si myslím, že každý si z toho mohl odnést to svoje. Pro mě osobně to mělo velkou hodnotu a moc manželům Šůstkovým děkuji.

Bohužel se asi nedalo zabrousit více do toho ožehavého téma - čistoty. Možná by to bylo i na samostatný workshop/přednášku/diskusi. Osobně bych například potřeboval ten pojem "čistota" pevněji zadefinovat, abych si od tohoto pevného bodu mohl odvozovat další implikace. Zkrátka nevím úplně přesně, jak ono přikázání "nezcizoložíš", které nám Mojžíš s ostatními devíti donesl na oněch kamenných deskách definuje mantinely mezi mnou a mou milovanou. Tím spíš si nejsem zcela jistý, že ten strááášně dlouhatánský seznam věcí co nesmíme, který nám mnohdy distribuuje naše církev, skutečně koresponduje s tím, co by se líbilo bohu.


Sečteno podtrženo, se mi to moc líbilo. Například mnohem víc než toto svědectví: https://www.youtube.com/watch?v=On_2SPzxMR8

Závěrem

Celé setkní jsme společně uzavřeli mší v kostele. Bylo to moc krásné. Musím říct, že jsem fakt cítil moc dobře mezi svými. Příště zas :)

 

PS: Schola, která doprovázela akci a mši prvotřídní muzikou má odemě velký palec nahoru. Byla to pastva pro uši. Už dlouho mě hudba při mši nestrhla do lehkého pohupování do rytmu :)